Bylo, nebylo, v jedné chaloupce u lesa žil Janek se svojí matkou. Chaloupku měli malou a skromnou, ale zato měli krásnou velkou pec, na které máma vařila a Honza na ní lehával, aby si mohl odpočinout. Ale nemyslete si, to nebyl takový ten líný a hloupý Janek, jak se o něm povídá, že by jenom na peci ležel. Náš Honza byl moc hodný a pracovitý kluk a na peci lehával, jen když si chtěl odpočinout. Ale jak už to tak chodí, časem všechny věci zestárnou a i naše pec jednou zestárla a dosloužila. Byla celá prodřená a máma, když na ní vařila, tak všechno
jídlo připálila a celou chaloupku začoudila. Povídá: ,,Janku, takhle už to dál nejde, musíš jít do světa a koupit novou pec.“ Podívej, takhle se vařit prostě nedá. Já mám nápad. Víš co, Honzo? Já jsem slyšela, že někde ve světě existuje vesnice, která se jmenuje Elektrolhota a v ní se dá sehnat úplně nový moderní sporák. Honzo, prosím, mohl bys jít do světa a Elektrolhotu najít a ten sporák mi třeba vysloužit?“ A protože byl Honza hodný kluk, mámě to slíbil. Vydal se do světa. Jenže vůbec nevěděl, kde taková Elektrolhota leží. Jenom o ní vždycky slyšel. Tak
musel projít skoro půl světa, než Elektrolhotu našel. Přešel veliké hory, hluboké lesy, až jednoho dne za šípkovým keřem se mu otevřela vesnička jako na dlani. Povídá: To bude určitě Elektrolhota. Nikdy tak hezkou vesničku ještě neviděl. Přišel na náves a najednou se dívá, ouha, co to je? Tohle že má být Elektrolhota? Kde mají nové věci? Vždyť tady je spousta starých krámů! Staré pračky, staré ledničky, rozbitá televize! No to je samý brak! Tohle asi nebude Elektrolhota. Co to tady dělá? Přišli za ním Elektrolhoťané a povídají: „Honzo, kdybys Ty věděl, co nám se stalo.
My jsme ta známá Elektrolhota, ve které se dělají nové ledničky, nové sporáky i nové televize. Jenže, co s těmi starými? Víš, chtěli jsme je naložit a odvést támhle za humna k nesu. Jenže ráno jsme se probudili a všechny vysloužilé elektrospotřebiče jsme měli zpátky na návsi. A tak je to každý den. Všechno staré, co do lesa vyvezeme, se nám ráno objeví na návsi. A je toho čím dál víc! Nevíš, Honzo, proč se to tak děje a co máme dělat? Honza povídá:,,To je dobře, že jsem sem přišel. Vždyť by vás ta hromada starých spotřebičů úplně zavalila. A kde by jsme měli
Elektrolhotu. Moc dobře vím, proč se to tak děje. Vy chcete mít tady ve vesnici čisto a všecky staré a rozbité věci nosíte za humna do lesa. Ale tam se to přírodě nelíbí. Ta chce mít taky čisto. Víte, jak to u nás v lese vypadá? Všechno tam voní, kytky rostou, ptáčci zpívají, zajíčci si s veverkami hrají na honěnou a jeleni troubí svoji písničku. Tak by to mělo vypadat i u vás. Copak vy nevíte, že staré elektrospotřebiče se nesmí vyhazovat. Tady se musí recyklovat!“ A Elektrolhoťané povídají: ,,Recyklovat?! Co to je?“ Honza říká:,,Vy nevíte, co to znamená
recyklovat? Tak já vám to povím. Recyklovat znamená, že ze starých věcí můžeme udělat věci nové. A nezbude nám žádný odpad. A já vám ukážu, jak se to dělá. Teda jestli budete chtít.“ Samozřejmě že Elektrolhoťané chtěli, aby měli vesničku zase čistou. Honza jim poradil, jak se recykluje. Nejdříve se musí všechny věci roztřídit. Na jednu hromadu velké elektrospotřebiče, ledničky, pračky, na druhou hromadu dali malé elektrospotřebiče, fény, žehličky, na třetí hromadu donesli všechno, co dříve svítilo, lampy, baterky, na čtvrtou hromadu přinesli
rozbité televize. Tak všichni třídili, dělali hromádky jednu vedle druhé tak, jak jim Honza poradil. Když měli všechny hromádky hotové, Honza zavolal do Elektrowinu. Je to velká firma, která poslala nákladní vozy a ty odvezly všechny kupičky do továrny. Tam staré elektrospotřebiče rozebrali, roztřídili, rozemleli a roztavili a udělali z nich nové výrobky. Představte si, že najednou v Elektrolhotě bylo úplně čisto. Honza jim poradil, jak se recykluje. Nejdříve se musí všechny věci roztřídit. Na jednu hromadu velké elektrospotřebiče, ledničky, pračky, na druhou hromadu
dali malé elektrospotřebiče, fény, žehličky, na třetí hromadu donesli všechno, co dříve svítilo, lampy, baterky, na čtvrtou hromadu přinesli rozbité televize. Tak všichni třídili, dělali hromádky jednu vedle druhé tak, jak jim Honza poradil. Když měli všechny hromádky hotové, Honza zavolal do Elektrowinu. Je to velká firma, která poslala nákladní vozy a ty odvezly všechny kupičky do továrny. Tam staré elektrospotřebiče rozebrali, roztřídili, rozemleli a roztavili a udělali z nich nové výrobky. Představte si, že najednou v Elektrolhotě bylo úplně čisto.
